Kdo z nás by neměl rád sladké. Cukr se v určité podobě dnes nachází v mnoha potravinách. Ať už to jsou koláče, sušenky, čokoláda či slazené nápoje, v nichž obsah cukru sami předpokládáme. Dále se můžeme setkat i se skrytými cukry, které obsahuje například kečup, různé zavařeniny, kandované ovoce a samozřejmě i dochucované mléčné výrobky. Vyřadit tak cukr zcela ze svého jídelníčku není možné a ani žádoucí – nachází se totiž i v ovoci a zelenině a našemu tělu dodá rychlou energii.
Cukr neboli bílý jed
Cukr obsahuje 16,8 kJ na 1 gram a vůbec žádné živiny. Dalo by se tedy říci, že konzumace cukru je pro nás z výživového hlediska nevýhodná. Ještě před 100 lety byla průměrná spotřeba cukru asi 2,5 kg ročně na 1 člověka. Na této hodnotě se dnes pohybují rozvojové země, zatímco ve vyspělých státech spotřeba cukru roste geometrickou křivkou – v současnosti se pohybuje kolem 40 kg na hlavu ročně. Jaká zdravotní rizika se pojí s nadměrnou konzumací cukr? A za jaká příznivější sladidla bílý rafinovaný cukr raději vyměnit?
Cukr se skládá z glukózy a fruktózy. Na tyto dvě látky se štěpí až v organismu. Jsou to jednoduché cukry, které poskytují prakticky okamžitou energii. Glukóza je vhodnější pro aktivní lidi, zatímco po fruktóze často sahají diabetici, jelikož má vyšší sladivost a nestimuluje přirozené vytváření inzulinu. Ani s jedním cukrem bychom to však neměli přehánět.
Problémy, které způsobuje nadměrná konzumace cukru
- obezita
- vznik zubního kazu
- poškozování tkáně – urychlování stárnutí
Cukr se vyrábí z cukrové řepy nebo z cukrové třtiny. Ta se zbaví od nečistot a cukr se z ní vyluhuje. Vzniklá šťáva se následně uvaří, filtruje a dochází k její krystalizaci. Tímto postupem vzniká třtinový – přírodní cukr. Ten se však v rafinérii opět rozpustí a vybělí. Bělení ho zbavuje různých přísad a také nečistot. K bělení se u cukru přistoupilo z estetického hlediska.
Důvodů, proč klasický bílý cukr ve svém jídelníčku nahradit přírodními sladidly, existuje hned několik. Prvním je, že tato alternativní sladidla obsahují také vitamíny a další pro naše tělo důležité látky. Dalším důvodem je, že s použitím těchto sladidel bude vaše strava pestřejší. Obecně je však dobré si od sladké chuti odvyknout a pokusit se využívání sladidel minimalizovat, a to i těch přírodních.
Přírodní neboli třtinový cukr
Asi nejznámějším přírodním sladidlem je třtinový cukr. Tento cukr neprošel rafinací, je surový a obsahuje například vápník nebo hořčík. Barvou je světle až tmavě hnědý a jeho chuť je v porovnání s běžným bílým cukrem srovnatelná. Zakoupíte jej jako krystal. Doporučujeme kupovat bio třtinový cukr, jelikož jinak by mohl obsahovat škodlivé pesticidy, které se neodstranily rafinací.
Včelí med
Med vytvářejí včely. Může mít kapalnou i hustou podobu, rozlišuje se například med lesní a luční. V medu je rovnoměrně zastoupena glukóza i fruktóza. V ČR patří mezi nejoblíbenější a nejdostupnější přírodní sladidla. Můžete ho využít například při přípravě tradičního medovníku, perníku, přidávat do ho buchet a koláčů nebo do čaje. Pro jeho charakteristickou chuť ho ale mnoho lidí nemá v oblibě. Jestliže ale med použijete pro tepelnou úpravu, jeho chuť nebude příliš znát.
Vyzkoušejte naše recepty s medem a třtinovým cukrem:
Maková bábovka s jablky
Tvarohový koláč s jablky
Marokánky
Ořechový koláč se semínky
Javorový sirup
Javorový sirup je velmi rozšířené a oblíbené sladidlo především v anglosaských zemích, kde se používá na lívance a palačinky i při přípravě různých moučníků. Získává se z javorové mízy, které je následně zahuštěna. Čím světlejší má javorový sirup zbarvení, tím je kvalitnější. Má výraznou chuť a bohužel o něco vyšší cenu. U nás ho můžete zakoupit v několika stupních zbarvení. Obsahuje draslík, vápník, zinek nebo mangan.
Sirup z agáve
Tento sirup se získává z divokého kaktusu, je původem z Mexika. Můžete jej přidávat do obilninových kaší, marmelád nebo buchet. Obsahuje velké množství fruktózy a může se využívat obdobně jako med nebo javorový sirup. Svou konzistencí je sirup z agáve řidší a má v porovnání se zmíněnými sladidly o něco vyšší sladivost. Sirup z agáve má nízký glykemický index a je tak vhodný i pro diabetiky.
Datlový sirup
Datlový sirup je přírodní tekutý sirup, který se získává z datlí. Je cenově dostupnější, díky vyššímu pH nepřekyseluje žaludek jako běžný bílý cukr. Datlový sirup opět můžete využít v teplé i studené kuchyni.
Obilný slad
Do této skupiny řadíme sladidla, která se získávají z obilí. Rozlišujeme tak ječný, pšeničný, kukuřičný či rýžový slad neboli sirup. Ačkoliv na první pohled vypadají jako med, mají nižší sladivost. Prodávají se ve sklenicích nebo v plastových obalech. Obsahují sladový cukr, tak zvanou maltózu, která je tvořena glukózou a dalšími polysacharidy. Díky nižšímu glykemickému indexu je obilný slad vhodný při cukrovce nebo při hubnutí. Rýžové a kukuřičné sirupy navíc neobsahují lepek.
Melasa
Dalším přírodním sladidlem je melasa. Jedná se zbytek, který vzniká vycukerněním cukrové řepy nebo třtiny. Běžně se používá jako krmivo pro dobytek, je ji však možné využít i jako sladidlo (za předpokladu, že je bio, jinak obsahuje pesticidy). Obsahuje 50 % cukru. Tento cukr nebyl schopen vykrystalizovat, a tak má melasa tekutou a také tmavou barvu. Z živin obsahuje například vápník, hořčík nebo draslík. Melasa rovněž pomáhá našemu zažívání a má pozitivní účinky i na pleť.
Stévie
Stévie je přírodní sladidlo, které se získává ze stejnojmenné rostliny. V porovnání s ostatními sladidly ale neobsahuje vůbec žádné kalorie. Pouze tedy dodá sladkou chuť. Navíc je až 3x sladší než cukr. Je vhodné pro diabetiky i pro ty, kteří drží dietu. Můžete jej pořídit ve formě tablet, prášku nebo v sušené podobě.
Napsat komentář